Získat digitální kompetence – úkol pro občana 21. století

Picture: Jesus Sanz / Shutterstock.com

Práce, zaměstnatelnost, vzdělávání, volný čas, inkluze a účast na chodu společnosti… To vše a mnoho dalších sfér naší společnost je stále více a více „digitalizováno“, což znamená, že informace a také služby čím dál více získáváme prostřednictvím Internetu. Chceme-li se tedy podílet na společenském a ekonomickém životě, jsou digitální kompetence základním předpokladem. Navíc se jedná o kompetence průřezové, které nám pomáhají osvojit si další klíčové kompetence, jako je komunikace, jazykové dovednosti nebo základní dovednosti v matematice a přírodních vědách.

Řekneme-li o někom v dnešní době, že disponuje digitálními kompetencemi, neznamená to pouze, že má přístup k ICT a využívá je, ale že má také příslušné znalosti, dovednosti a postoje. Z výzkumu EU z roku 2014 zaměřeného na digitální inkluzi a dovednosti vyplývá, že až 47% občanů EU nemá dostatečné digitální kompetence, do čehož je zahrnuto 23% občanů s kompetencemi nulovými.

Pod termínem „digitální kompetence“ se neskrývá pouze znalost surfování na Internetu, je naopak možné rozdělit ho na řadu prvků. V evropském rámci digitálních kompetencí pro občany, známém také pod zkratkou DIGCOMP (Digital Competence Framework for Citizens), je vytyčeno pět oblastí, které určují, co znamená co „rozumět digitálnímu světu“: zpracování informací, komunikaci, vytváření obsahu, bezpečnost a řešení problémů. Již brzy budou mít občané EU k dispozici online hodnotící nástroj, pomocí něhož si své digitální kompetence snadno a rychle vyhodnotí. Od léta 2015 budou moci zájemci o práci hodnotící nástroj pro digitální kompetence využívat jako součást EU životopisu Europass a hodnocení úrovně svých digitálních kompetencí vkládat přímo do CV. Nástroj vytvořený na základě rámce DIGCOMP bude k dispozici ve všech jazycích EU.

Rámec DIGCOMP využívají také politici a zástupci školských úřadů. Při tvorbě nedávno vzniklého digitálního indexu ekonomiky a společnosti Evropské unie byl rámec DIGCOMP využit pro vytvoření indikátoru, který poskytne informace o digitálních kompetencích občanů v jednotlivých zemích. Dále se rámec využívá pro plánování a sestavování í nabídek na vzdělávání a odbornou přípravu, např. jako podklad pro revizi vzdělávacího plánu nebo přípravu vzdělávacích kurzů pro dospělé, a pro přípravu profesně vzdělávacích programů pro učitele. S jeho pomocí se také stanovuje úroveň digitálních kompetencí požadovaných v různých sektorech, např. v oblasti pomáhacích profesí.

Co se týče digitálních kompetencí učitelů, ze studií v této oblasti se opakovaně ukazuje nedostatek dostupných možností profesního vzdělávání, zejména takových, které by byly zaměřeny na využívání ICT pro účely zdělávání. Podobně vzácné jsou programy, ve kterých si učitelé mohou zdokonalovat vlastní dovednosti potřebné pro práci s ICT, přínosné je tedy využívat příležitostí k neformálnímu vzdělávání. Např. eTwinning nabízí síť učitelů pro spolupráci v oboru, výsledkem které může být zavedení nových postupů práce s ICT ve výuce a dokonce zvýšení efektivity práce učitele (TALIS 2013, str. 199). Publikace Teacher Networks (Učitelské sítě) nabízí pohledy a texty zaměřené na problémy a možnosti v učitelské profesi. eTwinning je podobným způsobem možné využívat k rozvoji kompetencí žáků, včetně jejich digitálních dovedností.

V závěru roku 2015 začne Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC-IPTS) pracovat na Rámci digitálních kompetencí pro učitelskou profesi. Podobným způsobem se již připravuje Rámec digitálních kompetencí pro spotřebitele na jednotném evropském digitálním trhu.

Rámec digitálních kompetencí vytvořilo centrum JRC-IPTS v roce 2013 jako součást víceletého vědeckého projektu, který inicioval generální direktorát pro vzdělávání a kulturu a realizoval generální direktorát pro zaměstnanost, společenské problémy a inkluzi. V rámci projektu byly popsány klíčové komponenty digitálních kompetencí v oblasti znalostí, dovedností a postojů a vytvořeny deskriptory pro tři úrovně pokročilosti. Rámec schválili zástupci členských států EU v tematické skupině zaměřené na ICT a vzdělávání a tematické skupině zaměřené na průřezové dovednosti v projektu ET 2020. Několik členských států EU již rámec testuje.

Dr. Riina Vuorikari pracuje ve středisku JRC-IPTS a podílí se na výzkumu a podpoře politických opatření v oblasti „ICT pro vzdělávání a rozšiřování dovedností“. Ve své práci se zaměřuje na digitální kompetence pro občany a na výzkumný projekt Open Science 2.0.