Z výzkumů vyplývá, že přínosy zapojení rodičů závisí do značné míry na jeho kvalitě. Školy hrají významnou úlohu při poskytování informací rodičům a komunikaci s nimi. Právní předpisy většiny evropských zemí zajišťují práva rodičů na informace o školním vzdělávání jejich dětí. Ty však nemusí být právě účinné v případě rodičů a rodin, kterým je školní kultura nejvzdálenější. Kromě formálních komunikačních prostředků jsou třeba i dodatečná opatření v případech, kdy je třeba kontaktovat různé skupiny rodičů včetně těch s odlišným stylem výchovy a různou úrovní „odtažitosti“ od školy.
Komunikace musí být vzájemná, vyvážená a průběžná. Na jednu stranu je důležité zajistit, aby rodiny a rodiče rozuměli, co se od nich očekává a jak mohou přispět k učení svých dětí. Měli by být přesvědčeni o tom, že navázání dialogu mezi nimi a školou má pro zlepšení výsledků jejich dětí ve vzdělávání zásadní význam. Školy musí rovněž naslouchat názorům všech rodičů, a to včetně těch, kteří jsou do vzdělávání svých dětí zapojeni méně.
Komunikace a informace musí být jednoznačné a musí brát v potaz různá kulturní a ekonomická prostředí jednotlivých rodin. Je třeba, aby komunikační kanály byly rozmanité a odpovídaly potřebám různorodých skupin rodičů: měly by umožňovat vzájemnou výměnu informací a sdílení zkušeností. Mohou zahrnovat formálnější přístupy, například pozvání rodičů na schůzku s učiteli, nebo neformálnější iniciativy, například přivítání na začátku školního roku (během něhož vedoucí pracovníci škol a učitelé neformálně vítají rodiče a děti a vysvětlují pravidla školy). Dny otevřených dveří a nepovinné či slavnostní aktivity mohou rovněž pomoci posílit komunikaci a vzájemné porozumění. Rodiče mohou rovněž využít setkání organizovaných za účelem vysvětlení osnov, hodnot a poslání školy a poradenství pro volbu povolání.
Informační a komunikační technologie mohou usnadnit komunikaci s rodiči (např. elektronické diáře, textové zprávy, zpravodaje, interaktivní internetové stránky atd.) za předpokladu, že se bude užívat jasného jazyka a že budou doprovázeny dalšími opatřeními a školením o tom, jak je pro školní účely používat. Přizvání rodičů k pozorování dění ve třídě po omezenou dobu může být rovněž přínosné, a to pro rodiče (kteří se mohou cítit klidnější, když uvidí, co se ve třídě děje, a mohou si odnést inspiraci ohledně toho, jak podporovat děti doma), učitele (kteří mohou využít těchto příležitostí k navázání dialogu s rodiči) i žáky (kteří bývají ve třídě aktivnější, když jsou přítomni jejich rodiče).
Může být třeba využít cíleného úsilí o kontaktování vzdálenějších rodičů a rodin, například individualizovanými pozvánkami, a to bez ohledu na to, jak si jejich dítě ve škole vede. Pomoci zprostředkovat komunikaci s rodiči z řad migrantů nebo marginalizovanými rodiči mohou například kontaktní aktivity, kulturní zprostředkovatelé, mentoři nebo místní nevládní organizace. Rodiče mohou často představovat cenný zdroj a mohou se navzájem podporovat.
Aby vedoucí pracovníci škol a učitelé mohli budovat efektivní a pozitivní komunikaci s rodiči a rodinami, je nutné, aby získali vztahové a komunikační dovednosti. Osnovy vzdělávání učitelů by rovněž měly zvyšovat povědomí o významu zapojení rodičů a nezbytnosti získání vztahové a komunikační odbornosti.
Ke zlepšení postupů a zvýšení kvality ve školách by měly být využity informace z průzkumů a údaje týkající se prostředí ve škole a vztahů mezi žáky, školou, rodiči a učiteli.
Více informací:
Borgovoni, F. , Montt, G., Parental Involvement in Selected PISA Countries and Economies, OECD Working Paper Number 73, OECD, Paříž, 2012.
OECD, Equity and Quality in Education: Supporting Disadvantaged Students and Schools, OECD, Paříž, 2012.
