Úspěch žáka ve škole nebo jeho ohrožení předčasným odchodem ze vzdělávání do značné míry závisí na jejich sociálně-ekonomickém statusu. Dopady sociálně-ekonomického statusu jsou zřejmé ve všech vzdělávacích systémech Evropy. U dětí z nižších sociálně-ekonomických skupin je nižší pravděpodobnost, že se budou účastnit a využijí předškolního vzdělávání a péče, než je tomu u dětí z lépe situovaných společenských skupin. Vstupní znevýhodnění se může ještě umocnit v průběhu školních let, pokud se dětem nedostane dodatečné podpory k překlenutí mezer ve vzdělání. Bylo však zjištěno, že rovná účast na kvalitním předškolním vzdělávání a péči je jedním z nejefektivnějších přístupů v boji proti sociálně-ekonomickým nerovnostem ve vzdělávacích výsledcích.
Shutterstock.com
Z výsledků studie PISA vypracované OECD jednoznačně vyplývá, že sociálně-ekonomické prostředí rodičů má zásadní vliv na základní matematické a jazykové dovednosti. Nejvíce žáků, kteří nedosahují minimální úrovně zdatnosti v matematice, se nachází ve spodní čtvrtině sociálně-ekonomického indexu.
Vliv sociálně-ekonomického statusu, rodinného zázemí a domácího prostředí pro učení přetrvává i u dalších generací. Na výrazný mezigenerační vliv na úroveň dosaženého vzdělání lze pohlížet jako na neúspěch vzdělávacího systému účinně maximalizovat příležitosti pro všechny žáky. V této souvislosti představuje rodinné vzdělávání možnost, jak toto dlouhodobou vazbu přerušit.
Strategie na řešení rozdílů v dosažených výsledcích mohou zahrnovat celou řadu opatření, od odstranění sociálně-ekonomické segregace mezi školami i uvnitř škol, odložení diferenciace žáků, přes rozšíření vzdělávacích příležitostí uvnitř i vně školy až po otevřenost a podporu zapojení rodičů již od nejranějších fází vzdělávání.
Prvním krokem k zajištění rovného přístupu a příležitostí k učení však je poskytnout těmto žákům materiální nebo finanční podporu, aby mohli pravidelně navštěvovat školu, a to včetně: bezplatné dopravy, učebnic, ubytování nebo stipendií pro starší žáky a možností péče o děti pro mladistvé matky. Skutečnou pomoc pro děti z nižších sociálně-ekonomických skupin může představovat také bezplatné stravování, a to i mimo rámec běžných školních stravovacích programů, v kombinaci s dodatečnými vzdělávacími aktivitami.
Více informací:
Evropská komise, Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2015, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.
Společné výzkumné středisko Evropské komise, Reading Literacy in EU Countries: Evidence from PIRLS, zprávy Společného výzkumného střediska o vědě a politice, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2013.
Heckman, J. J., „Invest in early childhood development: Reduce deficits, strengthen the economy“, The Heckman Equation, National Institute for Early Childhood Education Research, New Brunswick, NJ, 2012.
Lavrijsen, J. a Nicais, I., Educational tracking, inequality and performance. New evidence using differences-in-differences, VFO-SSL, Leuven, 2014.
OECD, Low-Performing Students: Why They Fall Behind and How to Help Them Succeed, OECD, Paříž, 2016.
OECD, Equations and Inequalities, Making Mathematics Accessible to All, OECD, Paříž, 2016.
OECD, Starting Strong IV: Monitoring Quality in Early Childhood Education and Care, OECD, Paříž, 2015.
OECD, výsledky PISA 2012: Excellence through Equity, Giving Every Student the Chance to Succeed, Volume II, OECD, Paříž, 2013.
OECD, Equity and Quality in Education: Supporting Disadvantaged Students and Schools, OECD, Paříž, 2012.
