3.9. Uprchlíci, migranti a Romové
Děti ze znevýhodněných prostředí etnických menšin jsou nepoměrně často zastoupeny mezi žáky se slabými výsledky ve škole a jsou více ohroženy předčasným odchodem ze vzdělávání. Často stojí za neúspěchem také sociálně-kulturní faktory, např. jazyková bariéra, diskriminace nebo (předpokládaná) nekompatibilita kulturního kapitálu. Děti zejména z rodin migrantů a romských rodin jsou velmi často ve vzdělávacím systému kulturně marginalizovány. Ačkoliv je komparativních dat nedostatek, z dostupný údajů vyplývá, že u žáků z romského prostředí je vyšší pravděpodobnost, že opustí školu předtím, než dokončí – nebo vůbec započnou – vyšší sekundární vzdělávání.
Shutterstock.com
Ačkoli je nutné údaje o žácích narozených v zahraničí interpretovat opatrně, neboť je jich u některých členských států EU málo, v porovnání s jedinci narozenými v tuzemsku existuje u žáků narozených v zahraničí dvakrát větší pravděpodobnost, že opustí vzdělávací systém předčasně. Sociálně-ekonomický status je základem velké části tohoto znevýhodnění, problémy spojené konkrétně se statusem migranta a etnické menšiny jsou však rovněž významné. Žáci z řad migrantů, kteří přicházejí v průběhu či ke konci povinné školní docházky, vyžadují nejvíce pozornosti.
Ačkoli se vzdělávací potřeby mladých žáků v různých etnických skupinách či skupinách imigrantů mohou lišit a velmi závisejí na okolnostech, vyšší riziko slabých výsledků a předčasného odchodu ze vzdělávání, kterému čelí, si žádá soustavnou a cílenou podporu. Doporučuje se holistický přístup zahrnující směsici podpůrných opatření nakombinovaných a upravených pro specifické potřeby cílové populace. Tato opatření by měla zahrnovat:
- vzdělávací podporu s cílem podporovat žáky tak, aby zůstali ve škole déle a dosahovali dobrých výsledků. Podpora může zahrnovatpočáteční zhodnocení vzdělávacího prostředí a potřeb, zařazení do běžné třídy, monitorování pokroku žáka a jeho potenciálních potíží při učení, silná podpora v rodném jazyce žáka i v jazyce výuky, mechanismy na podporu přechodu mezi přijímacími a běžnými třídami a různými úrovněmi vzdělávání atd.
- Sociální a emoční podpora, např. k překonání problémů spojených s migrační či integrační zkušeností žáka nebo jiných osobních problémů.
- Zapojení rodičů a komunity:motivace k účasti rodičů prostřednictvím dobrovolných domácích lektorů, kteří mohou fungovat jako kontaktní osoba a podporovat úzká partnerství mezi domovem a školou, sdílení správné praxe mezi školami v oblasti lepšího zapojení rodičů a komunity, dále poskytování podrobných informací o školním systému a příležitostech k učení, uznání a zahrnutí komunitních zdrojů vědomostí.
- Mezikulturní vzdělávání: školní prostředí, které vůči migračnímu a etnickému kulturnímu prostředí žáka vyjadřuje pozitivní uznání a usnadňuje komunikaci mezi žáky prostřednictvím bilingvních koordinátorů a mezikulturních poradců.
U mnoha žáků s migračním prostředím může být nutná cílená jazyková podpora.
Za účelem navázání vztahu mezi školou a jejími migračními či romskými komunitami a budování důvěry, pochopení a bližší spolupráce mezi školou a rodinami žáků často bývají využíváni kulturní mediátoři. Pomáhají tak zapojit žáky do jejich vzdělávání a zajistit vhodnou podporu ze strany rodičů, školy a dalších místních služeb. Další doplňkové modely přesouvají pozornost od mediátorů k přístupu založeném na komunitě. Účast rodiny na školním vzdělávání dětí je zásadní, má-li být vzdělávání relevantnější a má-li být zaručeno, že škola ponese odpovědnost za poskytování vysoce kvalitního, relevantního a významného vzdělávání.
Více informací:
Rada Evropy, The situation of Roma School Mediators and Assistants in Europe, Štrasburk: CE, Štrasburk, 2006.
Evropská komise, Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2015, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.
Evropská komise, Study on educational support for newly arrived migrant children, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2013.
Evropská síť pro politiku vzdělávání dětí a mládeže z rodin migrantů, SIRIUS, on-line.
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Vzdělávání: situace Romů v jedenácti členských státech EU, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2014.
OECD, Closing the Gap for Immigrant Students: Policies, Practice and Performance, OECD, Paříž, 2010.
OECD, Immigrant Students at School, Easing the Journey towards Integration, Paříž: OECD, Paříž, 2015.
SIRIUS, Reducing the risk that youth with a migrant background in Europe will leave school early, Policy Brief, 2015.
Další literatura:
Baysu, G., K. Phalet a R. Brown, „Dual Identity as a Two-Edged Sword: Identity Threat and Minority School Performance“, Social Psychology Quarterly, sv. 74, č. 2, 2011, s. 121–143. doi: 10.1177/0190272511407619
Clycq, N., Nouwen, W. a Vandenbroucke, A., „Meritocracy, deficit thinking and the invisibility of the system: Discourses on educational success and failure“, British Educational Research Journal, sv. 40, č. 5, 2013, s. 796–819. doi: 10.1002/berj.3109
Crul, M., Schneider, J. a Lelie, F. (Ed.) The European Second Generation Compared. Does the Integration Context Matter? (IMISCOE Research). Amsterdam: Amsterdam University Press, Amsterdam, 2012.
Larson, K. A. a Rumberger, R. W., „ALAS: Achievement for Latinos through academic success“, v H. Thorton (Ed.), Staying in school: A technical report of three dropout prevention projects for middle school students with learning and emotional disabilities, University of Minnesota, Institute on Community Integration, Minneapolis, MN, 1995, s. 1–71.
Nouwen, W. a Clycq, N. (2016). „The Role of Teacher–Pupil Relations in Stereotype Threat Effects in Flemish Secondary Education“, Urban Education. Advance online publication. doi:10.1177/0042085916646627.
