Může se přihodit, že žáci ve svém sociálním nebo rodinném životě prochází těžkým obdobím nebo že mají se školou negativní zkušenosti, které je svedou ze správné cesty. Zásadním úkolem je včas rozpoznat potíže při učení, sociálně-emoční tíseň nebo nezájem o vzdělávání, a to ještě předtím, než se projeví v podobě záškoláctví nebo nevhodného chování. Škola musí ve spolupráci s rodinou vytvořit systém včasného varování a monitorování. Na účinné zjišťování a monitorování by se nemělo pohlížet jako na byrokratický a disciplinární proces, který pouze zaznamenává a reaguje na případy záškoláctví nebo nevhodného chování, ale spíše jako na podpůrný (varovný) systém. Žáci musí vědět, že škole na nich záleží a že o ně dbá.
Monitorování docházky a pokroku při učení je i nadále zásadní, nicméně na žáka a jeho konkrétní situaci je rovněž třeba pohlížet z širší perspektivy. Včasné zjištění by mělo vycházet z komplexního pohledu na jednotlivce, což zahrnuje také sociální, rodinné a emoční faktory. Rovněž je třeba zohlednit dopad zásadních životních událostí (včetně traumatických událostí) na osobní rozvoj mladého člověka.
Monitorováním se rozumí průběžné zaznamenávání širokého spektra aspektů, mezi než patří sociálně-emoční pohoda žáka, pocit sounáležitosti se školou, procesy učení, výsledky, docházka, chování a jakékoli další relevantní informace. Tyto kognitivní a emoční procesy, ačkoli se obtížněji monitorují, mohou pomoci zachytit známky nezájmu o vzdělání ještě dříve, a to předtím, než se projeví v podobě záškoláctví nebo nevhodného chování. Ačkoliv všechny tyto aspekty nemusí být formálně zaznamenány, mohou být užitečné při zaznamenávání změn, jež mohou být náznakem možných potíží bránících žákovi v jeho rozvoji a úspěchu ve škole. Méně zřejmé známky sociálně-emoční nouze nejlépe rozpoznají učitelé a podpůrní pracovníci, pokud mají s jednotlivými studenty vztahy založené na důvěře a vzájemném porozumění a úzce spolupracují s rodinou žáka.
Lze využít různých metod a postupů, je však klíčové, aby po zjištění ohrožených žáků následovala rychlá a cílená intervence. Existují tři úrovně intervencí:
- univerzální podpora – pro všechny žáky
- cílená podpora – pro skupiny žáků na střední úrovni rizika či potřeb
- individuální podpora – intenzivní intervence u žáků s chronickou či velmi vysokou úrovní rizika či potřeb.
Po zjištění náznaku obtíží by měla následovat okamžitá reakce prostřednictvím holistického rámce podpory založeného na komunitě s cílem pomoci těmto ohroženým žákům překonat potíže a pokračovat ve vzdělávání. Konkrétní intervence je třeba doprovázet pozorným monitorováním a hodnocením. Tato hodnocení by měla zahrnovat jak tvrdé ukazatele, například čísla týkající se záškoláctví, tak měkké ukazatele, jakými jsou průzkumy týkající se pohody žáků a jimi pociťované sounáležitosti se školou.
Více informací:
Evropská komise, Early warning systems in Europe: practice, methods and lessons. Tematická pracovní skupina pro předčasné odchody ze vzdělávání, Brusel, 2013.
Evropská komise/EACEA/Eurydice/Cedefop, Tackling Early Leaving from Education and Training in Europe: Strategies, Policies and Measures, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2014.
Juhasz, J., Final report on Crocoos – Cross-sectoral cooperation focused solutions for the prevention of early school leaving project background research, Section II, Tempus Public Foundation, Budapešť, 2015, s. 3–8.
Nouwen, W., Clycq, N., Braspenningx, M. a Timmerman, C., Cross-case Analyses of School-based Prevention and Intervention Measures, Project Paper 6, RESl.eu Project, Centre for Migration and Intercultural Studies, Univerzita v Antverpách, 2016.
Další literatura:
Baker, D. and Jansen, J., „Using groups to reduce elementary school absenteeism“, Social Work in Education, sv. 22, 2000, s. 46–53.
Gresham, F. M., Hunter, K. K., Corwin, E. P. a Fischer, A. J., „Screening, Assessment, Treatment, and Outcome Evaluation of Behavioral Difficulties in an RTI Model“, Exceptionality: A Special Education Journal, sv. 21, č. 1, 2013, s. 19–33.
Lehr, C. A., Sinclair, M. F. a Christenson, S. L., „Addressing student engagement and truancy prevention during the elementary years: A replication study of the Check & Connect model“, Journal of Education for Students Placed At Risk, sv. 9, č. 3, 2004, s. 279–301.
Licht, B. G., Gard, T. a Guardino, C., „Modifying school attendance of special education high school students“, Journal of Educational Research, sv. 84, 1991, s. 368–373.
McCluskey, C. P., Bynum, T. S. a Patchin, J. W., „Reducing chronic absenteeism: An assessment of an early truancy initiative“, Crime & Delinquency, sv. 50, č. 2, 2004, s. 214–234.
Reinke, W. M., Splett, J. D., Robeson, E. N., Offutt, C. A., „Combining school and family interventions for the prevention and early intervention of disruptive behavior problems in children: a public health perspective“, Psychology in the Schools, sv. 46, č. 1, 2009, s. 33–43.
Sutphen, R. D., Ford, J. P. a Flaherty, C., „Truancy interventions: A review of the research literature“, Research on Social Work Practice, sv. 20, 2010, s. 161–171.