Hledat ve všech zdrojích

UNICEF Serbia and the civil society organisation Centre for Education Policy with the support of the Ministry of Education, Science and Technological Development Republic of Serbia  implemented the project “Combating Early School Leaving in Serbia”.

This project aimed to contribute to decreasing drop-out and early school leaving of children and adolescents through development, establishment, and implementation of the school-based model for early identification of children at risk of dropping out and intervention in situations where dropping-out is taking place.

Combating drop-out and ESL in Serbia has been recognised as a policy priority area.  The Strategy for Education Development in Serbia 2020 (SEDS 2020) calls for the provision of high-quality education for all, an increase of students’ coverage and attainment at all levels of education by maintaining the relevance of education and increasing efficiency. The Strategy implementation is primarily focused on the development of human capital in Serbia, thus underlines importance of the inclusion of pupils from vulnerable and marginalised groups (Roma and children from poor families, children with disabilities and from rural areas etc.).

The CroCooS - Prevent dropout! project was developed in the framework of the EC proposal "Implementation of the European strategic objectives in education and training" under the Lifelong Learning Programme to support innovative policy solutions to reduce and prevent early leaving from education and training (ELET). The main aim of the CroCooS project, which was implement between 2014 and 17, was to contribute to the development of an institutional early warning system (EWS) for preventing early leaving from education and training. It also tested its applicability with national pilots focusing on contextual factors affecting the evaluation.
Regional needs addressed included: sensitizing the staff of each school on the need to address the problem of dropout; actively involving teachers in monitoring students and working with them; developing better relationships between students and teachers; strengthening pupils' sense of belonging to the class and the school; developing relationships of trust by being supportive and ensuring a safe school climate.

Dialogická literární setkávání (DLS) představují jedno z úspěšných vzdělávacích opatření identifikovaných ve výzkumném projektu INCLUD-ED. Využívají se ke zlepšení vzdělávání dětí a mládeže v různých kontextech po celém světě. DLS jsou dialogickou čtecí aktivitou založenou na dvou principech: čtení klasické literární knihy (jako například Romeo a Julie, Odyssea, Don Quijote) a následné sdílení významů, interpretací a úvah s dialogickou metodikou učení. Zapojit se mohou děti i jejich rodinní příslušníci. Tento příklad umožňuje porozumět DLS i výsledkům jejich praxe.

Rodinné vzdělávání patří mezi úspěšné vzdělávací akce, které stanovil výzkumný projekt s názvem INCLUD-ED. Strategies for inclusion and social cohesion in Europe from education (Strategie vzdělávání pro inkluzi a sociální soudržnost, Evropská komise, 6. rámcový program, 2006–2011).

Interaktivní skupiny jsou jedním z úspěšných vzdělávacích opatření identifikovaných ve výzkumném projektu INCLUD-ED. Projekt INCLUD-ED analyzoval vzdělávací strategie, které přispívají k překonání nerovností a podporují sociální soudržnost, a ty, které vedou k sociálnímu vyloučení, zejména se zaměřením na ohrožené a marginalizované skupiny. Interaktivní skupiny se využívají ke zlepšení vzdělávání dětí a mládeže v různých kontextech. Znamenají seskupování studentů ve třídě do malých heterogenních skupin, přičemž každé z nich poskytuje podporu dospělá osoba. Každá z těchto skupin sestává z přibližně čtyř nebo pěti studentů seskupených heterogenním způsobem, pokud jde o úroveň schopností, pohlaví, kulturu, jazyk a etnickou příslušnost. Tento příklad umožňuje porozumět interaktivním skupinám i výsledkům jejich praxe.

Tato monografie analyzuje a popisuje úspěšná vzdělávací opatření se zvláštním zaměřením na ohrožené skupiny. Obsahuje konkrétní údaje poukazující na úspěšné fungování školy, údaje týkající se dětí, učitelů a rodin a pojednává o důsledcích tohoto úspěchu. Současně podává analýzu vztahu mezi výsledky vzdělávání u těchto dětí a jejich začleněním nebo vyloučením z různých oblastí společnosti. Tato monografie poskytuje úspěšná opatření, zaznamenaná prostřednictvím projektu INCLUD-ED, přičemž poskytuje jak srovnání údajů, tak spolehlivé teoretické zázemí a vývoj. Mezi příklady těchto opatření patří interaktivní skupiny, prodloužení doby výuky, kluby domácích úkolů, doučovací knihovny, zapojení rodin a komunit do vzdělávání, rodinné vzdělávání nebo dialogická literární setkávání. Všechna tato opatření byla označena za úspěšná vzdělávací opatření, což znamená, že vedou k efektivitě a rovnosti. V neposlední řadě jsou zde zahrnuta a diskutována doporučení pro strategii i praxi.

NESET – Síť odborníků na sociální aspekty vzdělávání a odborné přípravy zveřejňuje zprávy pro tvůrce politik a odborníky, kteří se zajímají o podporu rovnosti a začleňování do vzdělávání a odborné přípravy v celé Evropské unii. Cílem této zprávy je prověřit strategie pro zřizování komunitních center celoživotního učení v členských státech EU. Zkoumá důkazy a výzkum zaměřený na přínosy a výhody zřizování takových center, jakož i překážky a potíže, které stojí v cestě zřizování těchto center a jejich efektivitě. Ve zprávě se dospělo k závěru, že komunitní centra celoživotního učení mohou současně usilovat o dosažení klíčových cílů celoživotního učení, jako jsou například aktivní občanství, sociální soudržnost/začleňování, osobní a sociální naplnění, mezikulturní dialog, jakož i profesní dráhy.

Organizace UNICEF v Srbsku a organizace občanské společnosti Středisko pro politiku vzdělávání za podpory Ministerstva školství, vědy a technologického rozvoje Republiky Srbsko realizovala projekt „Boj proti předčasnému odchodu ze vzdělávání v Srbsku“.

Cílem projektu bylo přispět ke snížení předčasného ukončování školní docházky a předčasného odchodu ze vzdělání u dětí a mladých lidí. Má stanovená kritéria (ukazatele) předčasného odchodu ze vzdělávání, která mohou být využívána zaměstnanci škol při monitorování ohrožených žáků a předcházení předčasnému ukončování školní docházky.

Zvýšená mobilita a měnící se migrační vzorce mají zásadní dopad na vzdělávací systémy na celém světě. Již nějakou dobu existuje potřeba vyškolit všechny úrovně pracovní síly škol pro efektivní práci s dětmi, pro které není jazyk hostitelské země mateřským jazykem. Tuto podporu nepotřebují jen děti, které nově přicestovaly do hostitelské země, ale i dvojjazyční účastníci vzdělávání. Vyrůstání a život v rodině, kde se mluví dvěma nebo více jazyky, mění jazykové schopnosti i způsob, jakým se člověk učí. Dvojjazyční studenti mají proto speciální potřeby a potřebují především speciální výukové zdroje. Tyto zdroje tvoří základ jejich rozvoje i učení.