Hledat ve všech zdrojích

The Danish Production schools were created in the 1980s with the aim of combating youth unemployment. Production Schools offer alternative education opportunities to improve labour market integration. The fundamental aim of this type of school is to create a practical learning environment to support young people to complete and earn qualifications in general and vocational upper secondary education and/or maintain a job. The students are offered the opportunity to develop professional, social and personal skills through counselling, participation in practical work experience and production in different workshops ranging from areas such as metalwork, carpentry and textile work in theatre, media and music-based workshops. The focus is on social, personal and physical skills which are complemented by more formal knowledge and skills. Learning processes are organised through workshops and classroom teaching, but every young person is free to organise an individual course where they may challenge themselves and build their confidence.
The most significant challenge for production schools is to prepare and motivate “non-academic” students for the ordinary school system. The last legislative change in 2006focused the aims of Production Schools so that its most important task has been to build a bridge to vocational education and training through relevant practical and academic qualifications. In 2009, there were over 6,000 students in production schools. The student capacity at each school can vary from 20-25 to over 200. Generally speaking the schools are small, with half of the schools accepting fewer than 50 students. Today there are 78 Production Schools in Denmark.

Dialogická literární setkávání (DLS) představují jedno z úspěšných vzdělávacích opatření identifikovaných ve výzkumném projektu INCLUD-ED. Využívají se ke zlepšení vzdělávání dětí a mládeže v různých kontextech po celém světě. DLS jsou dialogickou čtecí aktivitou založenou na dvou principech: čtení klasické literární knihy (jako například Romeo a Julie, Odyssea, Don Quijote) a následné sdílení významů, interpretací a úvah s dialogickou metodikou učení. Zapojit se mohou děti i jejich rodinní příslušníci. Tento příklad umožňuje porozumět DLS i výsledkům jejich praxe.

Tento projekt je navržen tak, aby podporoval rozvoj dovedností sociálně-emočního učení (SEL) pro děti ve věku 11–14 let a prosazoval vzájemnou podporu při řešení a omezování šikany. Programy SEL zlepšují sociální, emocionální a akademické dovednosti studentů a zahrnují prosociální chování, pozitivní postoje k sobě samému i ostatním a nižší úrovně emocionální tísně. Systémy vzájemné podpory snižují negativní dopad šikany na oběti a činí pro ně jejich oznamování přijatelnější. Vychází z celoškolního přístupu, který zahrnuje mladé lidi, zaměstnance, rodiče i širší veřejnost. Tento program tedy představuje odklon od dvojdimenzionálního pohledu na šikanu jako na oběti a šikanující a místo toho se zabývá sociální a skupinovou dynamikou ve školním nebo volnočasovém prostředí a věnuje se celé řadě faktorů, které přispívají ke vzniku šikany. ENABLE v každé zúčastněné zemi vyškolila tým zástupců připravených poskytovat informace a pokyny jakékoli škole či organizaci, která hodlá program zavést.

Rodinné vzdělávání patří mezi úspěšné vzdělávací akce, které stanovil výzkumný projekt s názvem INCLUD-ED. Strategies for inclusion and social cohesion in Europe from education (Strategie vzdělávání pro inkluzi a sociální soudržnost, Evropská komise, 6. rámcový program, 2006–2011).

Interaktivní skupiny jsou jedním z úspěšných vzdělávacích opatření identifikovaných ve výzkumném projektu INCLUD-ED. Projekt INCLUD-ED analyzoval vzdělávací strategie, které přispívají k překonání nerovností a podporují sociální soudržnost, a ty, které vedou k sociálnímu vyloučení, zejména se zaměřením na ohrožené a marginalizované skupiny. Interaktivní skupiny se využívají ke zlepšení vzdělávání dětí a mládeže v různých kontextech. Znamenají seskupování studentů ve třídě do malých heterogenních skupin, přičemž každé z nich poskytuje podporu dospělá osoba. Každá z těchto skupin sestává z přibližně čtyř nebo pěti studentů seskupených heterogenním způsobem, pokud jde o úroveň schopností, pohlaví, kulturu, jazyk a etnickou příslušnost. Tento příklad umožňuje porozumět interaktivním skupinám i výsledkům jejich praxe.

Tato monografie analyzuje a popisuje úspěšná vzdělávací opatření se zvláštním zaměřením na ohrožené skupiny. Obsahuje konkrétní údaje poukazující na úspěšné fungování školy, údaje týkající se dětí, učitelů a rodin a pojednává o důsledcích tohoto úspěchu. Současně podává analýzu vztahu mezi výsledky vzdělávání u těchto dětí a jejich začleněním nebo vyloučením z různých oblastí společnosti. Tato monografie poskytuje úspěšná opatření, zaznamenaná prostřednictvím projektu INCLUD-ED, přičemž poskytuje jak srovnání údajů, tak spolehlivé teoretické zázemí a vývoj. Mezi příklady těchto opatření patří interaktivní skupiny, prodloužení doby výuky, kluby domácích úkolů, doučovací knihovny, zapojení rodin a komunit do vzdělávání, rodinné vzdělávání nebo dialogická literární setkávání. Všechna tato opatření byla označena za úspěšná vzdělávací opatření, což znamená, že vedou k efektivitě a rovnosti. V neposlední řadě jsou zde zahrnuta a diskutována doporučení pro strategii i praxi.

NESET – Síť odborníků na sociální aspekty vzdělávání a odborné přípravy zveřejňuje zprávy pro tvůrce politik a odborníky, kteří se zajímají o podporu rovnosti a začleňování do vzdělávání a odborné přípravy v celé Evropské unii. Cílem této zprávy je prověřit strategie pro zřizování komunitních center celoživotního učení v členských státech EU. Zkoumá důkazy a výzkum zaměřený na přínosy a výhody zřizování takových center, jakož i překážky a potíže, které stojí v cestě zřizování těchto center a jejich efektivitě. Ve zprávě se dospělo k závěru, že komunitní centra celoživotního učení mohou současně usilovat o dosažení klíčových cílů celoživotního učení, jako jsou například aktivní občanství, sociální soudržnost/začleňování, osobní a sociální naplnění, mezikulturní dialog, jakož i profesní dráhy.

Zvýšená mobilita a měnící se migrační vzorce mají zásadní dopad na vzdělávací systémy na celém světě. Již nějakou dobu existuje potřeba vyškolit všechny úrovně pracovní síly škol pro efektivní práci s dětmi, pro které není jazyk hostitelské země mateřským jazykem. Tuto podporu nepotřebují jen děti, které nově přicestovaly do hostitelské země, ale i dvojjazyční účastníci vzdělávání. Vyrůstání a život v rodině, kde se mluví dvěma nebo více jazyky, mění jazykové schopnosti i způsob, jakým se člověk učí. Dvojjazyční studenti mají proto speciální potřeby a potřebují především speciální výukové zdroje. Tyto zdroje tvoří základ jejich rozvoje i učení.

Cílem projektu MiCREATE – Migrant Children and Communities in a Transforming Europe [MiCREATE – děti a komunity migrantů v měnící se Evropě] je podpořit inkluzi rozmanitých skupin dětí z řad migrantů přístupem, který se při jejich integraci do vzdělávacího systému a nastavení politiky zaměřuje právě na ně. Tento výzkumný projekt vychází z potřeby revidovat stávající politiku integrace a klade si za cíl dopodrobna zmapovat současný proces začleňování dětí z řad migrantů tak, aby bylo možné posílit jejich schopnost věci ovlivňovat, zvýšit jejich participaci a zlepšit jejich celkovou pohodu.