Hledat ve všech zdrojích

Dialogická literární setkávání (DLS) představují jedno z úspěšných vzdělávacích opatření identifikovaných ve výzkumném projektu INCLUD-ED. Využívají se ke zlepšení vzdělávání dětí a mládeže v různých kontextech po celém světě. DLS jsou dialogickou čtecí aktivitou založenou na dvou principech: čtení klasické literární knihy (jako například Romeo a Julie, Odyssea, Don Quijote) a následné sdílení významů, interpretací a úvah s dialogickou metodikou učení. Zapojit se mohou děti i jejich rodinní příslušníci. Tento příklad umožňuje porozumět DLS i výsledkům jejich praxe.

Rodinné vzdělávání patří mezi úspěšné vzdělávací akce, které stanovil výzkumný projekt s názvem INCLUD-ED. Strategies for inclusion and social cohesion in Europe from education (Strategie vzdělávání pro inkluzi a sociální soudržnost, Evropská komise, 6. rámcový program, 2006–2011).

Interaktivní skupiny jsou jedním z úspěšných vzdělávacích opatření identifikovaných ve výzkumném projektu INCLUD-ED. Projekt INCLUD-ED analyzoval vzdělávací strategie, které přispívají k překonání nerovností a podporují sociální soudržnost, a ty, které vedou k sociálnímu vyloučení, zejména se zaměřením na ohrožené a marginalizované skupiny. Interaktivní skupiny se využívají ke zlepšení vzdělávání dětí a mládeže v různých kontextech. Znamenají seskupování studentů ve třídě do malých heterogenních skupin, přičemž každé z nich poskytuje podporu dospělá osoba. Každá z těchto skupin sestává z přibližně čtyř nebo pěti studentů seskupených heterogenním způsobem, pokud jde o úroveň schopností, pohlaví, kulturu, jazyk a etnickou příslušnost. Tento příklad umožňuje porozumět interaktivním skupinám i výsledkům jejich praxe.

Tato monografie analyzuje a popisuje úspěšná vzdělávací opatření se zvláštním zaměřením na ohrožené skupiny. Obsahuje konkrétní údaje poukazující na úspěšné fungování školy, údaje týkající se dětí, učitelů a rodin a pojednává o důsledcích tohoto úspěchu. Současně podává analýzu vztahu mezi výsledky vzdělávání u těchto dětí a jejich začleněním nebo vyloučením z různých oblastí společnosti. Tato monografie poskytuje úspěšná opatření, zaznamenaná prostřednictvím projektu INCLUD-ED, přičemž poskytuje jak srovnání údajů, tak spolehlivé teoretické zázemí a vývoj. Mezi příklady těchto opatření patří interaktivní skupiny, prodloužení doby výuky, kluby domácích úkolů, doučovací knihovny, zapojení rodin a komunit do vzdělávání, rodinné vzdělávání nebo dialogická literární setkávání. Všechna tato opatření byla označena za úspěšná vzdělávací opatření, což znamená, že vedou k efektivitě a rovnosti. V neposlední řadě jsou zde zahrnuta a diskutována doporučení pro strategii i praxi.

NESET – Síť odborníků na sociální aspekty vzdělávání a odborné přípravy zveřejňuje zprávy pro tvůrce politik a odborníky, kteří se zajímají o podporu rovnosti a začleňování do vzdělávání a odborné přípravy v celé Evropské unii. Cílem této zprávy je prověřit strategie pro zřizování komunitních center celoživotního učení v členských státech EU. Zkoumá důkazy a výzkum zaměřený na přínosy a výhody zřizování takových center, jakož i překážky a potíže, které stojí v cestě zřizování těchto center a jejich efektivitě. Ve zprávě se dospělo k závěru, že komunitní centra celoživotního učení mohou současně usilovat o dosažení klíčových cílů celoživotního učení, jako jsou například aktivní občanství, sociální soudržnost/začleňování, osobní a sociální naplnění, mezikulturní dialog, jakož i profesní dráhy.

Zvýšená mobilita a měnící se migrační vzorce mají zásadní dopad na vzdělávací systémy na celém světě. Již nějakou dobu existuje potřeba vyškolit všechny úrovně pracovní síly škol pro efektivní práci s dětmi, pro které není jazyk hostitelské země mateřským jazykem. Tuto podporu nepotřebují jen děti, které nově přicestovaly do hostitelské země, ale i dvojjazyční účastníci vzdělávání. Vyrůstání a život v rodině, kde se mluví dvěma nebo více jazyky, mění jazykové schopnosti i způsob, jakým se člověk učí. Dvojjazyční studenti mají proto speciální potřeby a potřebují především speciální výukové zdroje. Tyto zdroje tvoří základ jejich rozvoje i učení.

Moje vzdělání, moje práce, moje budoucnost je projekt, jehož cílem je předcházet předčasnému odchodu ze vzdělávání a povzbuzovat studenty k tomu, aby ve vzdělávání dále pokračovali.

Cílem tohoto příspěvku je posoudit důkazy o tom, jak mohou multidisciplinární a interdisciplinární týmy hrát klíčovou roli v prevenci předčasného odchodu ze vzdělávání. V rámci rozvoje strategie pro tyto multi/interdisciplinární týmy je důraz kladen spíše na podmínky, které jsou nezbytné pro jejich účinnost a které je podporují, než na deterministický předpoklad jejich nevyhnutelné účinnosti. Zpráva zdůrazňuje potřebu poskytnout týmům stabilní strategické pokyny v oblasti důležitých témat, kterými by se měly týmy zabývat, jako je například podpora duševního zdraví, alternativy k přerušení studia, aktivní pomoc rodinám na okraji společnosti, řešení konfliktů u učitelů a rozmanitost v oblasti odborné přípravy, dovednosti v oblasti prevence šikany, podpora bezkonfliktního školního prostředí, využívání rodičovských dovedností a zaměření na jazykový rozvoj u dětí atd.

„Příručka pro romské školní mediátory/asistenty“ vypracovaná Radou Evropy se zaměřuje především na všechny kategorie pracovníků z romské komunity, kteří usilují o zlepšení podmínek pro vzdělávání romských dětí. Jejím cílem je poskytnout pracovníkům rozsáhlé nástroje a praktické pokyny, které lze přizpůsobit různým kontextům. Příručka posuzuje profily školních mediátorů a asistentů a jejich úlohu při zlepšování vztahů mezi školou a romskou komunitou (komunitami), mezi učiteli a ostatními zaměstnanci školy a rodiči romských dětí. Obsah příručky je proto navržen tak, aby pomohl zlepšit práci romských školních mediátorů a asistentů a minimalizoval veškeré negativní dopady tím, že poskytuje strukturu každodenních činností a zdůrazňuje aspekty zprostředkování, které se v praxi často nepoužívají.