Geneze Evropského souboru nástrojů pro školy

Evropský soubor nástrojů pro školy je výsledkem prací souvisejících s problémem předčasných odchodů ze vzdělávání vykonávaných na úrovni EU od roku 2011. Osobami předčasně odcházejícími ze vzdělávání se rozumí mladí lidé, kteří opustili vzdělávání nebo odbornou přípravu poté, co dokončili nejvýše nižší sekundární vzdělávání, a kteří již dále nestudují. Z výzkumu a statistik vyplývá, že předčasné odchody ze vzdělávání vedou ke zvýšenému riziku nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a chudoby a jednotlivcům i společnosti jako celku způsobují vysoké náklady.

Snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání je jedním z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020: Členské státy se shodly na snížení průměrné míry předčasných odchodů ze vzdělávání v rámci EU na méně než 10 % do roku 2020 a stanovily si (s výjimkou Spojeného království) národní cíle. V roce 2011 přijala Rada Evropské unie doporučení o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky. Vyzývá členské státy k provádění fakticky podložených komplexních politik na snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání, které sestávají ze správného poměru preventivních, intervenčních a kompenzačních opatření.

Schools Policy

Na podporu provádění doporučení zahájily evropské země politickou spolupráci prostřednictvím tématické pracovní skupiny zabývající se předčasnými odchody ze vzdělávání (2011–2013). Její závěrečná zpráva obsahuje klíčová poselství tvůrcům politik, seznam k vlastnímu hodnocení politik, strategií a příkladů správné praxe ze zemí EU.  

Pracovní skupina zabývající se politikou v oblasti školství (2014–2015) dále rozvíjela vědomostní základnu o problematice předčasných odchodů ze vzdělávání. Zaměřila se na otázku, jak lze vytvořit na školní a místní úrovni přístup k řešení předčasných odchodů ze vzdělávání, který by byl více holistický a založený na spolupráci, a vypracovala politická sdělení, jejichž prostřednictvím poskytla obecná doporučení tvůrcům politik na všech úrovních.

Tento soubor nástrojů je výsledkem úsilí pracovní skupiny poskytnout konkrétní podporu školám a jejich partnerům při prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání, pomoci jim rychle a adekvátně reagovat na první známky nezájmu o vzdělávání a zajistit, aby každý žák mohl uspět. Vzhledem k hlavnímu zaměření na prevenci a včasnou intervenci soubor neobsahuje kompenzační opatření zacílená na opětovné zapojení lidí do vzdělávání a odborné přípravy (jako jsou programy druhé šance).

K vypracování struktury a funkcí tohoto souboru nástrojů svou podporou přispěl Dr Alessio D’Angelo, spoluředitel Centra pro výzkum sociální politiky Univerzity v Middlesexu.

Obsah tohoto souboru nástrojů je průběžně vytvářen s podporou redakční rady:

Kirstin Kerr, docentka vzdělávání, Univerzita v Manchesteru

Per Kornhall, PhD, výzkumný pracovník, Univerzita v Mälardalenu, Švédsko

Erna Nairz-Wirth, profesorka, Wirtschaftsuniversität Wien, Vídeň

Ward Nouwen, výzkumný pracovník, Univerzita v Antverpách

Teresa Sordé Martí, docentka programu Serra Húnter, Autonomní univerzita v Barceloně