3. Podpora účastníků vzdělávání

Dialogická literární setkávání (DLS) představují jedno z úspěšných vzdělávacích opatření identifikovaných ve výzkumném projektu INCLUD-ED. Využívají se ke zlepšení vzdělávání dětí a mládeže v různých kontextech po celém světě. DLS jsou dialogickou čtecí aktivitou založenou na dvou principech: čtení klasické literární knihy (jako například Romeo a Julie, Odyssea, Don Quijote) a následné sdílení významů, interpretací a úvah s dialogickou metodikou učení. Zapojit se mohou děti i jejich rodinní příslušníci. Tento příklad umožňuje porozumět DLS i výsledkům jejich praxe.

Cílem projektu Bilingual Supportive Material for Migrant Children in Europe (AVIOR) [Dvojjazyčné podpůrné materiály pro děti migrantů v Evropě] financovaného z programu Erasmus+ bylo zlepšit základní matematickou a čtenářskou gramotnost u dětí migrantů a snížit rozdíly ve výsledcích mezi rodilými a nerodilými mluvčími vyučovacího jazyka pomocí dvojjazyčných materiálů, zkvalitnit profesní kompetence učitelů a posílit zapojení rodičů z řad migrantů. Projekt AVIOR probíhal od prosince 2016 do srpna 2019.

Rodinné vzdělávání patří mezi úspěšné vzdělávací akce, které stanovil výzkumný projekt s názvem INCLUD-ED. Strategies for inclusion and social cohesion in Europe from education (Strategie vzdělávání pro inkluzi a sociální soudržnost, Evropská komise, 6. rámcový program, 2006–2011).

Interaktivní skupiny jsou jedním z úspěšných vzdělávacích opatření identifikovaných ve výzkumném projektu INCLUD-ED. Projekt INCLUD-ED analyzoval vzdělávací strategie, které přispívají k překonání nerovností a podporují sociální soudržnost, a ty, které vedou k sociálnímu vyloučení, zejména se zaměřením na ohrožené a marginalizované skupiny. Interaktivní skupiny se využívají ke zlepšení vzdělávání dětí a mládeže v různých kontextech. Znamenají seskupování studentů ve třídě do malých heterogenních skupin, přičemž každé z nich poskytuje podporu dospělá osoba. Každá z těchto skupin sestává z přibližně čtyř nebo pěti studentů seskupených heterogenním způsobem, pokud jde o úroveň schopností, pohlaví, kulturu, jazyk a etnickou příslušnost. Tento příklad umožňuje porozumět interaktivním skupinám i výsledkům jejich praxe.

Tato monografie analyzuje a popisuje úspěšná vzdělávací opatření se zvláštním zaměřením na ohrožené skupiny. Obsahuje konkrétní údaje poukazující na úspěšné fungování školy, údaje týkající se dětí, učitelů a rodin a pojednává o důsledcích tohoto úspěchu. Současně podává analýzu vztahu mezi výsledky vzdělávání u těchto dětí a jejich začleněním nebo vyloučením z různých oblastí společnosti. Tato monografie poskytuje úspěšná opatření, zaznamenaná prostřednictvím projektu INCLUD-ED, přičemž poskytuje jak srovnání údajů, tak spolehlivé teoretické zázemí a vývoj. Mezi příklady těchto opatření patří interaktivní skupiny, prodloužení doby výuky, kluby domácích úkolů, doučovací knihovny, zapojení rodin a komunit do vzdělávání, rodinné vzdělávání nebo dialogická literární setkávání. Všechna tato opatření byla označena za úspěšná vzdělávací opatření, což znamená, že vedou k efektivitě a rovnosti. V neposlední řadě jsou zde zahrnuta a diskutována doporučení pro strategii i praxi.

Zvýšená mobilita a měnící se migrační vzorce mají zásadní dopad na vzdělávací systémy na celém světě. Již nějakou dobu existuje potřeba vyškolit všechny úrovně pracovní síly škol pro efektivní práci s dětmi, pro které není jazyk hostitelské země mateřským jazykem. Tuto podporu nepotřebují jen děti, které nově přicestovaly do hostitelské země, ale i dvojjazyční účastníci vzdělávání. Vyrůstání a život v rodině, kde se mluví dvěma nebo více jazyky, mění jazykové schopnosti i způsob, jakým se člověk učí. Dvojjazyční studenti mají proto speciální potřeby a potřebují především speciální výukové zdroje. Tyto zdroje tvoří základ jejich rozvoje i učení.

Cílem tohoto příspěvku je posoudit důkazy o tom, jak mohou multidisciplinární a interdisciplinární týmy hrát klíčovou roli v prevenci předčasného odchodu ze vzdělávání. V rámci rozvoje strategie pro tyto multi/interdisciplinární týmy je důraz kladen spíše na podmínky, které jsou nezbytné pro jejich účinnost a které je podporují, než na deterministický předpoklad jejich nevyhnutelné účinnosti. Zpráva zdůrazňuje potřebu poskytnout týmům stabilní strategické pokyny v oblasti důležitých témat, kterými by se měly týmy zabývat, jako je například podpora duševního zdraví, alternativy k přerušení studia, aktivní pomoc rodinám na okraji společnosti, řešení konfliktů u učitelů a rozmanitost v oblasti odborné přípravy, dovednosti v oblasti prevence šikany, podpora bezkonfliktního školního prostředí, využívání rodičovských dovedností a zaměření na jazykový rozvoj u dětí atd.

Předmětem projektu Supporting Inclusive School Leadership [Podpora inkluzivního vedení škol] (SISL) bylo zkoumání toho, jak lze podporovat inkluzivní vedení škol, a navržení podpůrných nástrojů k tomuto účelu. Projekt dospěl k tomu, že cílem vedení zaměřeného na inkluzivní vzdělávání je dosáhnout u všech žáků, včetně těch, kteří jsou nejvíce ohroženi vyloučením, plného zapojení do smysluplných vzdělávacích příležitostí, dobrých výsledků a celkové pohody.

Cílem projektu Preventing School Failure [Prevence neúspěchu ve škole] (PSF) bylo řešit nedostatečnou inkluzi a spravedlnost ve vzdělávacím systému tím, že se zdůraznilo, že mezi neúspěchem ve škole a politikou inkluze existuje negativní souvislost. V projektu bylo zkoumáno, jakou platnost mají důkazy, že inkluzivními vzdělávacími politikami lze předcházet neúspěchu ve škole, a to jak u jednotlivců, tak v rámci celého systému.