3. Podpora účastníků vzdělávání

^{Shutterstock.com}

Je důležité, aby možné problémy s učením byly zjištěny již během vzdělávání a péče v raném věku a aby byla odpovídající podpora zajištěna ještě před nástupem dětí do školy. Školy by měly být schopny rychle zjistit problémy nebo první známky rezignace a být připraveny a vybaveny na reakci. Měl by být přijat rámec podpory sestávající z široké škály rozdílných podpůrných opatření pro různé skupiny účastníků vzdělávání. Mohou být určeny tři stupně zásahu:

• základní podpora – pro všechny studenty
• cílená podpora – pro skupiny studentů spadající do střední úrovně rizika nebo potřeby
• individuální podpora – intenzivní zásah při riziku nebo potřebě trvalé nebo extrémně vysoké úrovně

Rámec podpory pro účastníky vzdělávání by měl být celostní a komplexní a měl by řešit všechny rozměry života účastníka vzdělávání, tj. akademický, emocionální, z hlediska poradenství, zdravotní atd. Měl by pomáhat budovat důvěru, citové vazby a motivaci ke vzdělávání. Měl by být poskytován inkluzivním způsobem, být opatrný na stigmatizaci, pokud se zaměřuje pouze na ohrožené žáky, a to zejména v případě, kdy zvýšená pozornost vychází z přístupu k nedostatku.

Cílený a individuální zásah u ohrožených účastníků vzdělávání bude efektivnější, pokud bude proveden víceoborovými týmy na školách nebo přivedením externích odborníků do škol, a se zapojením všech, kdo mají na účastníky vzdělávání vliv, tj. rodinnými příslušníky, sourozenci nebo dobrovolníky. Vytvoření individuálního plánu podpory, dohodnutého s účastníkem vzdělávání a jeho/její rodinou, který stanoví jasné a dosažitelné cíle, může být velmi užitečné jak pro monitorování, tak řešení problémů.

Příklad diverzifikovaného (třístupňového) systému podpory pro účastníky vzdělávání: Finsko:

Finský základní vzdělávací systém vychází z filozofie začlenění na dlouhou dobu. Základní vzdělání je stejné pro všechny. Neexistuje zde žádné dělení, ale děti jsou podporovány individuálně tak, aby mohly úspěšně zakončit své základní vzdělání. Změny v Národnímu kurikulu pro základní vzdělávání (National Core Curricula) (2010) zahrnují nový systematický způsob organizace podpory. Důraz je kladen na co možná nejranější podporu s cílem zabránit vzniku a růstu problémů.

Podpora růstu, učení a školní docházky je rozdělena do tří kategorií: podpora obecná, intenzivnější a speciální.

Na obecnou podporu má nárok každý. Jedná se o přirozenou součást každodenního procesu výuky a učení. Intenzivnější podpora a speciální podpora jsou založeny na pečlivém posouzení a dlouhodobém plánování v týmech složených z různých odborníků a na individuálních studijních plánech pro žáky.

Pokud obecná podpora nestačí, provede se v rámci skupiny odborníků pečujících o blaho žáků pedagogické posouzení a je vytvořen plán pro intenzivnější podporu. Poté je pro žáka sestaven studijní plán.

Pokud intenzivnější podpora nestačí, vydají se nová a rozsáhlejší pedagogická prohlášení o daném žákovi. Poskytovatel vzdělávání shromáždí informace od učitelů a ze skupiny odborníků pečujících o blaho žáků. Na základě těchto informací učiní poskytovatel vzdělávání oficiální rozhodnutí o speciální podpoře. Po tomto rozhodnutí je pro žáka sestaven individuální plán vzdělávání.

Zjistěte více:

Downes, 2011, Multi/Interdisciplinary Teams for Early School Leaving Prevention: Developing a European strategy Informed by International Evidence and Research (Multi/interdisciplinární týmy pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání: rozvoj evropské strategie na základě informací z mezinárodní evidence a průzkumu), vědecká práce sítě NESET

ECORYS, Preventing early school leaving in Europe: Lessons learned from second chance education, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2014.

Eurydice and Cedefop, Tackling Early Leaving from Education and Training in Europe: Strategies, Policies and Measures, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2014.

Nouwen, W., Clycq, N., Braspenningx, M., and Timmerman, C., Cross-case Analyses of School-based Prevention and Intervention Measures, Project Paper 6, RESl.eu Project, Centre for Migration and Intercultural Studies, University of Antwerp, 2016.

Additional reading:

Dynarski, M., Clarke, L., Cobb, B., Finn, J., Rumberger, R., and Smink, J., Dropout prevention: A practice guide, National Center for Education Evaluation and Regional Assistance, Institute of Education Sciences, U.S. Department of Education, Washington, D.C., 2008.

Lamb, S, Markussen, E, Teese, R, Sandberg, N, Polesel, J (eds.) School Dropout and Completion: International comparative studies in theory and policy, Springer, Dordrecht-Heidelberg-London New York, 2011.

Rumberger, R.W. ‘Why students drop out of school’, in Gary Orfield (Ed.), Dropouts in America: Confronting the graduation rate crisis (pp.131-155), Harvard Education Press, Cambridge, MA, 2004.

Rumberger, R.W., and Lim, S. Why students drop out of school: A review of 25 years of research, California Dropout Research Project, UC Santa Barbara, 2008.