2. Učitelé
Výsledky rozsáhlých výzkumů dokládají, že podpora, kterou žákům poskytují učitelé, je nejvýznamnějším faktorem podmiňujícím zvýšený zájem žáků o vzdělávání. Tato silná vazba byla zjištěna u sociální, emoční a behaviorální pohody a postojů. Čím dál více se od učitelů očekává, že budou zprostředkovateli učení. Motivováním, vedením a kontinuální podporou všech žáků mohou učitelé pomoci žákům stát se mistry vlastního stylu učení. K tomu je nutné, aby učitelé k žákům a jejich rodičům rozvíjeli úzké vztahy založené na důvěře.
Klíčové jsou rovněž dovednosti a kompetence učitelů, kterých lze dosáhnout pouze vynikající profesionalizací učitelů. Tyto podmínky jsou příznivé pro rozvoj pozitivního prostředí ve třídě i ve škole. Je větší pravděpodobnost, že učení bude relevantní a poutavé. Může se rovněž zvýšit pohoda učitelů.
Učitelé jsou se žáky v denním kontaktu, a mohou tedy velmi brzy zjistit, zda žáci ztrácejí zájem o vzdělávání nebo mají potíže při učení, a mohou tedy pružně zareagovat a situaci žáka řešit. Učitelé rovněž mohou pomoci určit faktory, které přispívají ke špatnému prostředí školy, a oblasti, kde je třeba profesionálnější podpory.
V nedávných studiích byly zdůrazněny přínosy spolupráce mezi učiteli a dalšími odborníky. Učitelé ve školách s kulturou spolupráce, která se vyznačuje vzájemnou podporou kolegů a podporou vedoucího pracovníka a příležitostmi aktivně se podílet na rozhodování o záležitostech školy, vykazují vyšší úroveň spokojenosti s prací. Postupy založené na spolupráci podporují profesní rozvoj a přispívají ke školní kultuře založené na společných cílech, motivaci, odpovědnosti a hodnotách.
Učitelé si časem prohlubují schopnost odborného úsudku, musí však rozvíjet také nové dovednosti a kompetence, a to průběžně prostřednictvím soustavného profesního rozvoje. Může také být třeba aktualizovat počáteční vzdělávání učitelů tak, aby zahrnovalo nové přístupy.
Učitelé mohou potřebovat dodatečnou podporu. Klíčovými oblastmi jsou kupříkladu mentorování nových učitelů, poradenství a emoční podpora, více času a prostoru pro týmovou práci a neformální diskuze mezi učiteli, vytváření sítí kontaktů mezi kolegy na jiných školách nebo podpora při zvládání stresu a konfliktů. Tyto aspekty nabývají na významu obzvláště tam, kde učitelé pracují v náročnějších podmínkách, například na školách s vysokým počtem žáků se znevýhodněním v oblasti vzdělávání nebo s velmi heterogenními skupinami žáků.
Více informací:
Evropská komise, Strengthening teaching in Europe: New evidence from teachers compiled by Eurydice and CRELL, June 2015, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2015.
Evropská komise/EACEA/Eurydice, The Teaching Profession in Europe: Practices, Perceptions and Policies, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2015.
RESL.eu - Reducing Early School Leaving in Europe, projekt EU financovaný ze 7. rámcového programu, projektové dokumenty.
Další literatura:
Day, L, Mozuraityte, N, Redgrave, K, McCoshan, A., Preventing early school leaving in Europe: Lessons learned from second chance education, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2013.
Evropská komise, Politika v oblasti školství: Celostní přístup škol k řešení problému předčasného ukončování školní docházky, Vzdělávání a odborná příprava 2020, Evropská komise, Brusel, 2015.
McHugh, R, Horner, C, Colditz, J, Wallace, T., „Bridges and Barriers: Adolescent Perceptions of Student-Teacher Relationships“, Urban Education, sv. 48, č. 1, 2012, s. 9–43. doi:10.1177/0042085912451585
Nairz-Wirth, E., Feldmann, K., Diexer, B., Handlungsempfehlungen für Lehrende, Schulleitung und Eltern zur erfolgreichen Prävention von Schulabsentismus und Schulabbruch. Aufbruch zu einer neuen Schulkultur, Wirtschaftsuniversität Wien. Vídeň, 2012.
Nouwen, W., Clycq, N., Braspenningx, M. a Timmerman, C., Cross-case Analyses of School-based Prevention and Intervention Measures, Project Paper 6, RESl.eu Project, Centre for Migration and Intercultural Studies, Univerzita v Antverpách, 2016.